Filmy pro každého – filmy ke stažení zdarma

20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu „Vlčím doupěti“ (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka GERTRAUD „TRAUDL“ JUNGE. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného „Vůdce“ a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok.
O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 65. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. EVA BRAUNOVÁ už s ním také několik dní žije v bunkru. HIMMLER, GOERING a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco HITLER nechce v žádném případě opustit své hlavní město.
29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman.
30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství.
O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny.
Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál. (Oficiální text distributora).

VN:F [1.9.3_1094]

Oscarový režisér Sam Mendes se už podíval pod kůži amerického maloměsta (Americká krása), do světa gangsterů z časů prohibice (Road to Perdition) a teď nás v Mariňákovi zavádí mezi americké vojáky bojující za svou vlast na Blízkém východě. Jak už jsme si u Mendese zvykli, znovu se jedná o sondu mimořádně štiplavou, detailní a zábavnou, v níž „tvrdí muziku“ vynikající herecké výkony hlavních představitelů.
Dvacetiletý zelenáč Anthony Swofford (Jake Gyllenhaal) chtěl pouze pokračovat v rodinné vojenské tradici. Netušil ale, že ho tato touha vyhodí se snajperskou puškou v ruce a padesátikolovým batohem na zádech uprostřed nekonečné arabské pouště tváří v tvář vražednému horku a nepřátelským iráckým vojákům. Se svou nezáviděníhodnou situací se Swofford a jeho kamarádi ve zbrani vyrovnávají prostřednictvím sarkasmu a černého humoru. Ve válce uprostřed země, které nerozumí, proti nepříteli, jehož nevidí, a z důvodů, které nechápou, jim ani nic jiného nezbývá.
„Když jsem poprvé četl předlohu, zaujalo mě, že se jedná o pohled na válku očima velmi specifického člověka – mladíka, který se sám teprve hledá a najednou se ocitá uprostřed arabské pouště. Kombinace mužnosti, humoru, surrealismu a sarkastického nadhledu mi učarovala,“ popisuje čtení slavných válečných memoárů Anthonyho Swofforda režisér Mendes. Swofford se ve své knize vyrovnává s bolestivými zážitky z Operace Pouštní bouře, kterou na začátku devadesátých let absolvoval v pozici snajpera, a názorně ukazuje, že válka vypadá úplně jinak, když ji vidíte v televizi nebo prožíváte na vlastní kůži.
Po rozpálených písečných dunách se kromě vycházející hvězdičky Jakea Gyllenhaala (Den poté, Půlnoční míle) prohánějí i držitelé Oscarů Chris Cooper (Adaptace, Americká krása) a Jamie Foxx (Ray, Collateral).
„Když si vzpomenu na válku v Zálivu, vybavují se mi záběry, na nichž miniaturní bombičky likvidují miniaturní města. Všechno vypadalo jako hračky a úplně bez života. My jsme se té válce snažili život vdechnout tím, že ji nahlížíme z pohledu jednotlivce. To ve zprávách chybělo,“ dodává Mendes. (Oficiální text distributora).

VN:F [1.9.3_1094]

Po filmu „Pád Třetí říše“ uvedou distribuční společnost BONTONFILM a filmová společnost BELTFILM začátkem dubna do českých kin další projekt současné německé kinematografie – film „Devátý den“, režiséra Volkera Schlöndorffa – držitele Oscara za Plechový bubínek.

Abbého Henryho Kremera propustí nacisté jednoho dne roku 1942 ze živoucího pekla z koncentračního tábora v Dachau a pošlou ho domů do Lucemburku. Po pár dnech na svobodě ale zjistí, že od německých katů nedostal milost, ale že má devět dní na to, aby přesvědčil lucemburského biskupa ke spolupráci s německými okupanty. Mladý důstojník Gestapa Gebhart se snaží přimět abbého Kremera, aby vyvolal rozpor mezi lucemburskou církví a Vatikánem. Za nesplnění tohoto úkolu mu hrozí převelení do některého z vyhlazovacích táborů.
Začíná devítidenní válka mezi těmito dvěma muži, pro jednoho boj o moc, pro druhého boj o přežití. Gebhart, vysvěcený diákon, se ho nejprve snaží přesvědčit teologickými argumenty, když ale vyjednávání zklamou, musí nastoupit ráznější prostředky. Zvítězí v abbém hlase svědomí nebo hrůza z návratu do koncentráku?
Scénář Eberharda Görnera („Nikolaikirche“) a Andrease Pflüglera („Operation Rubikon“) se opírá o skutečné události a o autobiografické zápisky lucemburského kněze – abbého Jeana Bernarda.
Hlavní roli filmu, kněze Jeana Bernarda, ztvárnil německý herec Ulrich Matthes, kterého mohli diváci vidět ve filmu „Pád Třetí říše“ v roli Goebblese. (Oficiální text distributora).

VN:F [1.9.3_1094]

Amerika šest století před první Kolumbovou cestou. Na klidné pobřeží přijíždějí vikingští nájezdníci a bezohledně plení, zabíjejí a zotročují. Stejně náhle jak se objeví, tak také zmizí, a zůstane po nich jen malý, nebojácný chlapec. Toho se ujme jeden z indiánských kmenů a daruje mu domov, lásku, lovecké schopnosti a jméno Duch. O patnáct let později se temní seveřané vracejí a ohrožují hrdinův kmen. S pomocí indiánského šamana se mladý hrdina vydává na ostrý souboj s přesilou, který na dobro určí budoucnost těch, kteří ho mezi sebe přijali.
Vizuálně velmi propracovaný film proti sobě staví temné, chladné a nekompromisní vikingské válečníky a přirozené, otevřené Indiány. Ti se samozřejmě jen těžko mohou bránit nájezdu daleko vyspělejší a agresivnější civilizace. Hlavní hrdina je pak člověkem stojícím mezi těmito dvěma světy, jehož úkolem je ochránit svou novou rodinu.
Film vznikl zároveň i jako komiks a právě tato stylizace ho staví nad žánr historického filmu směrem k akční podívané. Je však natočený v reálném prostředí okolo Vancouveru v Kanadě, což z něj dělá klasickou akční podívanou ve velkém stylu, kterou v současných kinech diváci jen těžko hledají. Jako jeden z mála filmů také vychází z legend o dávných objevitelích Nového světa.
Režisér filmu Marcus Nispel pracoval na videoklipech pro Faith No More a další americké hudební hvězdy. Scénáristka Laeta Kalogridis pak pracovala na velkofilmech Alexandr Veliký a Noční hlídka. Představitel hlavní role Karl Urban je u nás znám z akčních filmů Doom, Bournův mýtus, Riddick a v neposlední řadě jako Eomér z trilogie Pán prstenů. (Oficiální text distributora).

VN:F [1.9.3_1094]

Do konce roku 1944 zbývá pět dnů a Adolf Hitler (Helge Schneider) propadá depresím. Prvního ledna má před zraky tisíců Berlíňanů a filmovými kamerami pronést novoroční řeč – bojovnou, údernou a ráznou. Jenže má deprese a na nějaké řečnění nemá ani pomyšlení. Třetí říše se hroutí a Adolf také. Jeho nejbližší spolupracovník a ministr propagandy Joseph Goebbles však potřebuje svého vůdce v dobré kondici. S přípravou novoročního projevu má Hitlerovi pomoct jeho bývalý dvorní herec Adolf Grünbaum (Ulrich Mühe), který je ale židovského původu. Goebbels ho nechává i s celou rodinou přivézt z koncentračního tábora rovnou do vůdcovy kanceláře. Čas běží a vůdce musí být do svého projevu zpátky ve formě.

Adolf Hitler se jako komická postava ve filmu objevil už několikrát, ale ještě nikdy v celovečerním německém snímku. Hned po svém uvedení v německých kinech vyvolal film mimořádnou vlnu mediálního zájmu. Ozvaly se židovské i pravicové organizace, církve, oběti holocaustu. a ti všichni měli pocit, že film jejich životy jaksi poškozuje. Ne tak režisér a autor scénáře Dani Levy. Tento Švýcar židovského původu, který se tématem holocaustu zabýval i ve svých předchozích snímcích, totiž Adolfa Hitlera ukazuje jako bezbranného imbecila, s jehož mentálním rozpoložením může pohnout jen distingovaný židovský profesor.
Můj vůdce v sobě spojuje příběh těch několika dnů, kdy se Hitler potácí ode zdi ke zdi ve svém sídle, a příběh profesorovy rodiny, která je stejně jako on uvězněna v koncentračním táboře a jejíž život se profesor snaží zachránit. Komedii tedy střídá drama, ovšem také v komediálních kulisách.
Výrazné herecké výkony nedávno zesnulého Ulricha Müheho (Životy těch druhých) a Helge Schneidera (přední německý komik, improvizátor a satirik) z filmu činí šokující komedii, doprovázenou mrazivým pocitem nepatřičnosti. Současný film se s druhou světovou válkou vypořádává jako s akčním dramatem, thrillerem nebo srdceryvným melodramatem. Ale Levy se s ní vypořádává po svém – v duchu nejlepších tradic německé satiry, která si z Hitlera a nacismu utahovala před i po jeho nástupu k moci, dokud to tedy ještě šlo. Možná i díky této návaznosti patří v Německu Můj vůdce i přes svou kontroverznost k divácky nejúspěšnějším filmům letošního roku. (Oficiální text distributora).

VN:F [1.9.3_1094]

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk.
Film Poslední vlak úspěšného režiséra Josepha Vilsmaiera (Stalingrad) a jeho ženy Dany Vávrové má za sebou projekce na festivalech v Berlíně, Karlových Varech a dobře si vedl i v německé distribuci. Film se natáčel v České republice a v hlavních i vedlejších rolích se tak objeví známé tváře Juraje Kukury, Stanislava Zindulky, Niny Divíškové nebo Vojty Kotka. Z německých herců ve filmu exceluje Gedeon Burghard známý například ze seriálů Komisař Rex, Kobra 11 nebo z česko-německého Náhrdelníku. Sibel Kekilli pak čeští diváci znají jako hlavní hrdinku filmu Proti zdi.
Válečná témata se v německé kinematografii stále vracejí. Někdy je to skandál, někdy zklamání. Poslední vlak patří k těm filmům, které se nesnaží ukázat velké dějiny, ale vracejí se k dramatickým osudům bezbranných, kteří jen díky svému původu ztratili status lidí. Film je napínavým příběhem o lidech, kteří tváří v tvář smrti musejí jednat a nemají se kam obrátit pro pomoc. Síla filmu spočívá především ve skvělých hereckých výkonech, napínavé atmosféře a hlavně historické věrnosti a důkladnosti. (Oficiální text distributora).

VN:F [1.9.3_1094]

Slavný polský režisér Andrzej Wajda ve svém právě dokončeném filmu Katyň zpracoval jednu z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940
Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel… Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu.
Filmové drama, které Wajda natočil podle knihy Katyń: Post Mortem od Adrzeje Mularczyka, se zaměřuje na příběhy lidí, které masakr s různou intenzitou osobně zasáhnul. Právě tak jako zasáhnul jeho tvůrce: v Katyni byl zavražděn Wajdův otec a také strýc hudebního skladatele Kryzstofa Pendereckého.
Osou filmu jsou osudy žen, které ztratily své manžely, bratry, syny. Některé z nich se také dostávají do sovětského zajetí, jiné hledají důkazy o jejich přežití, další apaticky čekají, smířené s tím nejhorším možným scénářem. Film představuje jednu z nejhrůznějších vražd především pohledem rodinných příslušníků, prostřednictvím jejich marných nadějí a prožívaného utrpení.
Film byl v roce 2008 nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Sám Andrzej Wajda je držitelem čestného Oscara za celoživotní dílo. Získal ho v roce 2000.

VN:F [1.9.3_1094]

Anglická aristokratka Lady Sarah Ashley (Nicole Kidman) žije svůj život v prostředí povrchní dokonalosti. Manželství bez lásky a dětí ji připravilo o víru ve vše, co kdy mělo smysl. Její tvrdohlavost ji dohání k cestě na druhý konec světa: z Londýna odjíždí do zastrčeného Darwinu uprostřed Austrálie. Tady chce konečně usvědčit svého muže, o kterém je přesvědčena, že ji podvádí. Záminkou pro její cestu se stává záchrana velké farmy Faraway Downs, kterou v Austrálii zdědila a která je na pokraji bankrotu.
Jediným způsobem, jak zabránit zániku farmy, je přehnat stádo patnácti set dobytčat drsným středozemím až na druhý konec Austrálie. Tento téměř neuskutečnitelný plán může Sarah podniknout jedině s pomocí místního chovatele dobytka Drovera (Hugh Jackman).
Ten se stává jejím neochotným průvodcem rozlehlou, drsnou krajinou severní Austrálie. Drover je stejně drsný a nevychovaný, jako je Sarah kultivovaná a uhlazená. Ale je také stejně vášnivý, jako je Sarah chladná. Jejich vzájemná nenávist se zmírní tragédií, díky které se Sarah nečekaně stane opatrovnicí malého sirotka Nullah (Brandon Walters). Na své cestě potkávají nejen mnoho lidí, ale také zažijí děsivé bombardování Darwinu japonskou armádou.
Vlivem mocné a krásné australské krajiny a díky vztahu s malým Nullahem Sarah postupně nachází samu sebe a mění se v ženu, kterou vždy chtěla být. Její problematický vztah k Droverovi se mění ve váhavý respekt, obdiv a nakonec v lásku. Do jejich života ale vstoupí ničivá válka. Poprvé v životě má Sarah důvod za něco bojovat. Bojuje s veškerou vášní, odvahou a odhodláním, aby zachránila ty, které miluje.
Epické, romantické drama Austrálie přináší příběh o nenávisti a lásce, o přátelství a intrikách, o poznání sebe sama a vůli změnit svůj život.
Režie filmu se ujal Baz Luhrmann (Moulin Rouge) podle svého námětu a scénáře, na kterém spolupracoval se Stuartem Beattiem, oscarovým scénáristou Ronaldem Harwoodem a uznávaným australským spisovatelem Richardem Flanaganem. (Oficiální text distributora).

VN:F [1.9.3_1094]

Dlouho očekávaný, napínavý film Valkýra, vypráví skutečný příběh plukovníka Clause von Stauffenberga (T. Cruise), který stál v čele rozsáhlého protinacistického spiknutí, jehož hlavním cílem měla být likvidace Adolfa Hitlera a odstavení jeho nejvěrnějších spolupracovníků od moci.
Plukovník Claus von Stauffenberg je loajálním vojákem, oddaně sloužícím své zemi. Poté co je zraněn a odvelen z fronty dojde k vylodění spojeneckých jednotek v Normandii a Stauffenberg se stává členem rozsáhlého spiknutí. Na straně německého odboje, vyzbrojen rafinovanou strategií použít Hitlerův vlastní nouzový plán pro stav ohrožení – známý jako Operace Valkýra – se rozbíhá akce s cílem zavraždit vůdce a svrhnout jeho nacistickou vládu. S dokonalým plánem a s několika odhodlanými důstojníky se z von Stauffenberga, který dosud byl jeden z mnoha, stane ten, který musí Hitlera zlikvidovat sám.
Do pokusu o převrat bylo zainteresovaných mnoho vysokých osobností jako např. Ludwig Beck, Erich Höpner, Erwin Rommel, Hans Speidel a Hellmuth Stieff. Stauffenber chtěl při atentátu spolu s Hitlerem také zlikvidovat Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Tento důvod donutil ve dvou případech (11. a 15. července) ustoupit od plánu. Konečné datum nakonec padlo na 20. července 1944, i přesto, že nebyl přítomen ani Himmler ani Göring…
Atmosféru naléhavosti a paranoie uvnitř německého odporu pomohl režisérovi Bryanovi Singerovi (Obvyklí podezřelí, X-Men, Superman se vrací) vytvořit tým jeho stálých spolupracovníků, zahrnující Oscarového scénáristu Christophera McQuarrie (Obvyklí podezřelí), kameramana Newtona Thomase Sigela (Superman se vrací, X-Men 2, X-Men) a mnoho dalších. (Oficiální text distributora).

VN:F [1.9.3_1094]

Příběh bratrů Bielskich je jedním z nejzajímavějších příběhů 2. světové války. Poprvé se na světlo světa dostal v Bělorusku v roce 1944, když byli místní lidé svědky ohromujícího, téměř surrealistického obrazu: více než 1200 lidí vyšlo z hlubokých a neobydlených běloruských lesů. Příběh se začal skládat dohromady díky vzpomínkám a vyprávění, které si lidé mezi sebou šeptali.
Bratři Tuvia (Daniel Craig), Zuse (Liev Schreiber) a Asael Bielski (Jamie Bell) vyrůstali ve farmářské rodině v Bělorusku, které v té době bylo součástí Sovětského svazu. Charismatičtí bratři byli známí jako rváči a rebelové s odporem k autoritám. Když v červnu 1941 nacisté obsadili jejich kraj, byli rychle označeni za vyvolávače nepokojů a sledováni příslušníky SS i místní policií.
Brzy se událo několik zdrcujících tragédií. Rodiče a další členové jejich rodiny byli hromadně s dalšími 4000 Židy popraveni. Aby zachránili holé životy, utekli bratři do hlubokých a rozlehlých lesů, které od dětství velmi dobře znali. Tam sestavili partyzánskou skupinu. To, co začalo jako bitva o přežití a touha po pomstě, přerostlo v odhodlání zachránit co největší počet Židů. Pod vedením Tuvii se mise stala úspěšnější, než si kdo kdy dokázal představit. Pro milióny lidí znamenal příchod nacistů nezvratitelný rozsudek smrti. Ale pro židovské bratry Bielské se to stalo voláním “vzhůru do zbraně”, zkouškou testující jejich bratrství, odvahu a vůli bojovat proti zlu kolem sebe. Jejich odhodlání přivedlo tisíce dalších do zoufalé bitvy za přežití.
Bratři se odvážili vracet do ghett a pomáhali utéci uvězněným Židům, kteří tam čekali na deportaci a následnou smrt v koncentračních táborech. Po měsících neustálého přesouvání se jim konečně podařilo v lesích založit osadu. Žili v podzemních chatrčích, tzv. zemljankách, postavili si nemocnici, mlýn,  pekárnu, lázně a dokonce divadlo a synagogu. Uprostřed okolního hororu vyrostlo místo plné života, které jeho obyvatelé pojmenovali “Jeruzalém v lesích”.
Edward Zwick, uznávaný režisér Krvavého diamantu a oscarového filmu Glory, přináší na plátno výjimečné, mimořádně působivé akční drama o komplikovanosti pomsty a spásy, síle společenství a touze žít, když už není žádná naděje.
“Můžou nás honit jako zvířata, ale zvěř z nás neudělají. Všichni jsme si tohle vybrali – žít svobodně, jako lidské bytosti, tak dlouho, jak to bude možné.” Tuvia Bielski (Oficiální text distributora).

VN:F [1.9.3_1094]